Ráno jsme se, jsa unaveni ze včera, probudili docela pozdě a posnídali chutnou a vydatnou stravu. Dobře, kecám, ale zní to pěkně. Vyrazili jsme zpátky tam, kde jsme se včera odpojili, protože Podolák chtěl mermomocí vidět Račí údolí. Zelená je na mapě (na tom úseku, kde jsme nešli) kreslená jako pružina. A skutečně, kdo má rád svoje kolena, neměl by se radši do sestupu pouštět. Hned naproti směrovkám je budova opuštěné tančírny, i po těch letech vypadá pěkně. Po modré jsme si pak prošli údolím a po kilometru a půl jsme se dostali na místo, kde jsme včera večer prováděli hygienu. Dalších 1500 metrů znamenalo rozhodnutí - modrá vs. červená. Vzhledem k tomu, že červená značka stoupala a ještě k tomu stoupala na mýtinu (i v údolí bylo vedro), rozhodli jsme se pro modrou.
Asi tři kilometry od křižovatky je směrovka Buk, na které jsme modrou změnili za žlutou. Žlutá značka se tak všelijak klikatí a funguje jako spojka modré s červenou, ke které nás asi po třech kilometrech dovedla. Po červené jsme pak pokračovali na Hraničky, opuštěnou to vesnici v níž nyní stojí jediná chalupa. Na Hraničkách je, kromě toho, že to byla kdysi vesnice, zajímavé i to, že se pod směrníkem nachází vrcholová knížka, ač široko daleko žádný vrchol není. V nedaleké turistické boudě jsme poobědvali guláš a vyrazili dál po červené na Špičák. Pod Špičákem je pramen Stráž (nebo tak nějak) a voda z něj tekoucí má asi tak 10°C, málokdo si dokáže představit, jak to pomůže, když z vás leje pot jak z vola.
Na Špičáku jsme opustili červenou a nahradili ji žlutou, po které jsme došli podél hranice ke směrníku Sedlo Peklo. Odtud po modré prudká klesačka (obráceně bych to jít nechtěl) k směrníku Pod Chlumem, odkud to je jen kilometr k Nýznerovským vodopádům, takže hurá k wasserfallu.
Po velice osvěžující koupeli jsme se vydali zpět Pod Chlum, odkud jsme měli v plánu pokračovat dál k chatě pod Sokolí skálou, což se nám sice povedlo, ale turistická nocležna byla obsazena našimi rómskými spoluobčany. Nijak dlouho jsme se nerozmýšleli a stoupali ke Smrku. Zastavili jsme až asi 200 výškových metrů pod vrcholem tam, kde zelenou protíná cesta, a tam jsme postavili stan a přenocovali.
0 komentářů:
Přidat komentář
Pokud nemáte účet u žádné z nabízených institucí, zvolte Název/Adresa URL. Nemáte-li stránky, vyplňte popuze svoje jméno do políčka Název. Jestli se chystáte nadávat a nemáte koule na to, abyste přiznali jméno, zvolte Anonymní.